Mapa Islandu
Hned na první pohled zaujme temné zbarvení a pruh, který rozděluje obraz na dvě části. Struktura pruhu, jeho pastoznost a barva vyprávějí o tekoucí lávě, čímž malíř poukazuje na geografickou/ zeměpisnou specifiku země - ostrov ležící na stycích dvou tektonických desek.
To znamená, že místo a lidé, kteří na něm žijí, nejsou od začátku v nejlepší situaci, což s sebou přináší určité následky. Vývoj země tak odpovídá tekoucí lávě a plážím bez slunce, s černým pískem. Přesto v levé části obrazu lze spatřit islandský výraz „þetta reddast“, což znamená “nakonec vše dobře dopadne“.
Skutečně, obrátíme-li pohled na pravou část obrazu, uprostřed temnoty, severského větru a osamělých krajů, spatříme severní záři jako něco velkolepého, co přináší naději do ponuré situace.
Specifickým podpisem každého obrazu z konceptu "Mapy šťastných zemí" je záznam o ploše dané země, což vyvolává otázku, jak důležitý je v 21. století element území? Rozloha Islandu je 103 125 čtverečních kilometrů.
Tímto uměleckým dílem autor autor usiluje o to, jak klíčové je zachovat si víru a neustále doufat v lepší budoucnost.
To znamená, že místo a lidé, kteří na něm žijí, nejsou od začátku v nejlepší situaci, což s sebou přináší určité následky. Vývoj země tak odpovídá tekoucí lávě a plážím bez slunce, s černým pískem. Přesto v levé části obrazu lze spatřit islandský výraz „þetta reddast“, což znamená “nakonec vše dobře dopadne“.
Skutečně, obrátíme-li pohled na pravou část obrazu, uprostřed temnoty, severského větru a osamělých krajů, spatříme severní záři jako něco velkolepého, co přináší naději do ponuré situace.
Specifickým podpisem každého obrazu z konceptu "Mapy šťastných zemí" je záznam o ploše dané země, což vyvolává otázku, jak důležitý je v 21. století element území? Rozloha Islandu je 103 125 čtverečních kilometrů.
Tímto uměleckým dílem autor autor usiluje o to, jak klíčové je zachovat si víru a neustále doufat v lepší budoucnost.
